Mgr. Štěpán Bekárek: V září nastoupí do prvních ročníků gymnázií žáci, kteří budou mít státem stanovenu povinnost absolvovat státní maturitu z matematiky i cizího jazyka. O rok později to čeká podle schváleného zákona i všechny ostatní. Je to dobře nebo špatně? Nemělo by se to zrušit a přehodnotit? Měla by být jiná maturita pro gymnazisty a učně? Tyto otázky dělí odbornou i laickou veřejnost a vyvolávají spory, které jsou mnohdy více na rovině osobní a konkurenční než na rovině odborné.
Vyjděme v řešení otázky z toho, jak je státní, správně společná, část maturitní zkoušky definovaná. Jde o státem stanovené, nepodkročitelné, minimum znalostí, které má student zvládnout, chce-li získat tzv. úplné středoškolské vzdělání, mít maturitní zkoušku a získat právo hlásit se na vysokou školu. Nic více a nic méně. Z tohoto pohledu jsou úvahy o jiné státní maturitě pro gymnazisty, jiné pro střední odborné školy a ještě jiné pro učňovské obory s maturitou zcela nesmyslné.
Jak tedy řešit problém, který v současnosti vyvstává, kdy státní maturita je pro mnohé učně obrovským oříškem, který nezvládá až 75% z nich zatímco pro gymnazisty je natolik snadná, že v podstatě ničí jakoukoliv motivaci pro hlubší studium českého jazyka, matematiky i cizího jazyka ve vyšších ročnících gymnázií. Možných řešení je několik, nabízím jedno, které vidím jako nejjednodušší, elegantní, levné a prakticky okamžitě proveditelné do praxe. Tímto řešením je umožnění zavést do školního vzdělávacího programu možnost vykonat celou, případně část, státní maturitní zkoušky již po druhém roce studia. Současně upravit rozsah i obsah maturitních testů tak, aby byl zvládnutelný pro požadované procento populace. (Dlouhodobě státní vzdělávací politika předpokládá, že maturitní zkoušku bude mít 80% populace). V českém jazyce a v cizím jazyce tato úroveň nyní nastavena je. V matematice by bylo potřeba udělat některé konkrétní úpravy. Například odstranit kapitoly týkající se analytické geometrie a vektorové algebry a přidat praktické úlohy z jednotlivých konkrétních oborů. (Finanční matematika, pravděpodobnost, statistika, čtení matematického textu, interpretace grafů …).
Proč by toto řešení pomohlo odstranit současné problémy? Ukažme si to na příkladu gymnázia, věřím, že čtenář, který rozumí problematice školství, by si podobně dokázal představit i to jak by změna pomohla v dalších segmentech středního školství. Školní vzdělávací plán gymnázia by mohl mít nastavenu státní maturitu z cizího jazyka a z matematiky po druhém ročníku, z českého jazyka po třetím ročníku. Žáci by měli přicházet na gymnázium se znalostmi cizího jazyka na mezinárodní úrovni A2, státní maturita je sice deklarována jako úroveň B2, ale prakticky je to spíše B1. Za první a druhý ročník je pro gymnazisty zvládnutelná. Ve třetím a čtvrtém ročníku by pak mohli směřovat ke skutečné úrovni B2, respektive až C1 a na této úrovni by mohla být deklarována školní, správně profilová, maturita po čtvrtém ročníku. Matematika na výše uvedené úrovni by po dvou letech studia při hodinové dotaci běžné na gymnáziích byla opět pro absolutní většinu gymnazistů bezproblémově zvládnutelná. Následovat by pak mohl třetí ročník povinný pro všechny s rozšířením o analytickou geometrii a širší teorii funkcí a následně ve čtvrtém ročníku již volitelná matematiky pro ty, kteří by chtěli školní maturitu z gymnaziální matematiky zahrnující například i diferenciální a integrální počet. Český jazyk by pak v tomto modelu mohl pro gymnazisty po třetím ročníku jako povinný předmět končit a následoval by volitelný předmět, ze kterého by opět bylo možné maturovat v rámci školní profilové maturity.
Zavedení této změny do praxe by nemělo přinést prakticky žádné problémy ani nárůst finančních nákladů. Žáci, kteří na maturitní obory nastupují, jsou díky systému přijímacího řízení již zavedeni v informačním systému, jejich data by tedy nemělo být problém dále převést do systému maturitního. Změna by nepřinesla prakticky žádné provozní problémy školám, ty jsou na systém společné části maturitní zkoušky již zvyklé. Pro studenty by bylo bonusem, že v případě neúspěchu u některé zkoušky by nebyli v časovém presu vzhledem k přijímacímu řízení na vysoké školy. Část maturitní zkoušky, u které by neuspěli, by bezproblémově zopakovali na podzim v rámci vyššího ročníku. Jak pro gymnázia, tak i pro odborné školy by se ve vyšších ročních otevřel prostor pro hlubší poznání konkrétního oboru a přípravu na profilovou část maturitní zkoušky, která by na všech typech maturitních oboru mohla být zaměřena na konkrétní obory, potřebné pro konkrétního studenta.
Mgr. Štěpán Bekárek